Obec Jistebník vznikla na terase oderské nivy v souvislosti s rybničním podnikáním ve 14. století. I když ve svém historickém vývoji prošla složitým obdobím, rybníkářství zůstalo její stálou dominantou. Jistebník leží v blízkosti Ostravy a je vyhledávaným cílem příměstské rekreace i častou zastávkou na dálkové cyklotrase. Malebná krajina, v níž se zrcadlí hladina rybníků, láká nejen k procházkám, ale i cestám za poznáním. Jistebnickou rybniční soustavu tvoří soubor menších i větších rybníků oddělených od sebe hrázemi a loukami. Vodní plochy se svými porosty rákosu a malými ostrůvky jsou rájem vodního ptactva. Romantická cesta mezi rybníky Bezruč a Křivý je lemována starými vrbami a patří mezi nejkrásnější cesty v Poodří. Snadná dostupnost, krása přírody a všestranné služby řadí Jistebník mezi nejnavštěvovanější místa v Poodří.
Samostatná obec rozkládající se v rovině oderské nivy v severovýchodní části okresu při železniční trati Přerov-Bohumín. První písemná zmínka je z roku 1373. Původně náležel Jistebník k panství bíloveckému, pánů z Kravař, později za pobělohorských konfiskací byl zvláštním samostatným statkem. V držení se zde vystřídalo několik rodů - Pražmové z Bílkova, Vilémovští z Kojkovic, Vanečtí z Jemničky, Želečtí z Počenic, Larisch-Mônichové a v 19. století Blücherové z Washlstattu. K rybnikářství se pojí zasvěcení farního kostela ze 16. století sv. Petru a Pavlu, patronům rybářského cechu. Obyvatelstvo se poněmčilo v 17. století v době rekatolizace, německá škola se poprvé uvádí k roku 1660. Vedle německé školy vznikly po první světové válce dvě menšinové školy v letech 1923-1926, obecná a měšťanská.
V meziválečném období se obec proslavila činností jednoho z nejlepších dětských pěveckých sborů v republice "Jistebnických zpěváčků", pod vedením sbormistra a učitele této školy Františka Lýska. V roce 1924 založen místní odbor Matice opavské, řídící české ochotnické divadlo. Jistebník se svým okolím je častým cílem stále většího počtu pěších turistů i cyklistů. NOvě zřízená cykloturistická trasa umožňuje detailnější poznání míst v chráněné krajinné oblasti Poodří, především mezi jistebnickými rybníky, jež se rozkládají od Studénky až po Ostravu a tvoří nádherné lužní háje, které právem lákají nejen návštěvníky, ale také inspirují již několik generací umělců.
Pamětní deska padlým rudoarmějcům je odhalena 6. května 1950, a to u příležitosti oslav 5. výročí konce 2. světové války. Deska je umístěna na bludném balvanu pod svahem hřbitova, proti úřadovně bývalého MNV (místního národního výboru). Obec byla osvobozena 2. května 1945. Původně byla na bludném balvanu umístěna pamětní deska Hanze Kudlicha, bojovníka za zrušení poddanství v Rakousko-Uhersku. V červenci 1848 jako slezský poslanec v říšském sněmu ve Vídni předkládá návrh na zrušení roboty. Po dlouhosáhých diskuzích nakonec říšský sněm (31. 8. 1848) jeho návrh přijímá.
Původně pomník obětem 1. světové války odhalen v roce 1922 na počest padlým místním občanům v této válce (1914-1918). Pomník stál na návrší naproti hřbitovnímu vchodu. V roce 1961 byl z něj pořízen pomník obětem fašismu. Byl umístěn do parku proti hostinci ve vesnici (v místě dnešního prostranství před prodejnou Jednoty). Od roku 1975 je přemístěn do areálu zahrady smuteční obřadní síně.
Pomník s pamětní deskou "T. G. Masaryk čestný občan obce Jistebníka", připomíná historickou událost roku 1935.
6. března 1935, v předvečer 85. narozenin prezidenta republiky, obecní zastupitelstvo rozhodlo o jmenování T. G. Masaryka čestným občanem obce.
Autorem pomníku, který je od října 1994 umístěn před budovou obecního úřadu, je akademický sochař Miroslav Rybička.
Se jménem prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka je obec spjata ještě těmito událostmi:
V roce 1930, u příležitosti slavnostního otevření, tehdy nově postavené budovy české školy v obci, Výnosem Kabinetu Kanceláře prezidenta Čsl. republiky (ze dne 6. 6. 1930 čís. d./5411/30) a Výnosem Ministerstva školství a národní osvěty (ze dne 26. 6. 1930 čís. 89224/30-I), se dostává české škole čestného pojmenování "Obecní a měšťanská škola T. G. Masaryka". V prosinci roku 1933, tehdy již po celé republice známý dětský sbor "Jistebničtí zpěváčci" , je prezidentem republiky pozván a přijat v audienční síni na Hradě v Praze. Pěvecký sbor na české škole v Jistebníku zakládá v roce 1929 František Lýsek.
Dílo akademického sochaře Miroslava Rybičky.
Slavnostně odhalen 23. června 1973 při oslavách 50. výročí české školy v obci.
Petr Bezruč (slezský básník, vlastním jménem Vladimír Vašek), 21. září 1947 Jistebník navštěvuje, a to u příležitosti svého několikadenního pobytu v sousední obci Košatce n. Odrou. V té době slaví své 80. narozeniny. K narozeninám mu zasílá gratulaci tehdejší obecní zastupitelstvo a zároveň jej žádá o svolení, aby jeho jménem mohla být označena nádražní část obce "osada P. Bezruče". Bezruč k tomuto svolení dává. Dodnes se názvu "Bezručova osada" v obci používá, ale zcela neoficiálně. Nikdo nikdy ze zástupců státní správy v obci o oficiální povolení k užívání názvu příslušnou státní instituci nepožádal.
28. září 1993 byl u příležitosti 70. výročí české školy v obci Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (čj. 761/93-SM-28) propůjčen základní škole čestný název "Základní škola T. G. Masaryka". Mramorová deska s tímto označením je na budově školy umístěna od 29. srpna 1996. Autorem desky je akademický sochař Miroslav Rybička.